Program

Zažíváme boom v oblasti připojení různorodých zařízení k internetu. Od televize, přes kartáčky na zuby, až po vložky do bot a již v počátcích vidíme bezpečnostní nedostatky těchto platforem. Jaké kroky by vývojáři měli pro zlepšení situace dělat? A co pro svoji bezpečnost mohu udělat jako jednotlivec?

Nalezitelnost v mobilních zařízeních na App Store nebo Google Play Store a zejména v mobilech se zapnutou GPS v ČR zatím skoro nikdo neřeší, ale v zahraničí je to velké téma. Rád bych účastníkům New Media Inspiration umožnil být napřed před konkurencí a nastavit jejich projekt správně už nyní a ne až tento trend dorazí k nám naplno.

Každý, kdo používá počítač nebo smartphone s připojením k internetu zanechává svými online aktivitami stopy. Ať už jde o běžné surfování, nákupy v e-shopech, finanční transakce nebo využití sociálních sítí. Z těchto otisků lze sestavit složitou mozaiku, která vypovídá i o tom, zda je daný uživatel schopný splácet půjčku nebo mu lze bez obav poskytnout jiný finanční produkt. Algoritmus zohledňuje 15 000 datových bodů a neustále se vyvíjí podle toho, jak se mění chování lidí na internetu. Díky big data technologii tak lze nyní ohodnotit bonitu a poskytnout finanční služby i lidem v zemích, kde banky nejsou schopny obsloužit nadpoloviční většinu populace (na příkladu Mexika, Peru nebo Dominikánské republiky). Jak může otisk lidské stopy na internetu ovlivnit schválení či zamítnutí půjčky? Jak lze díky big data poskytovat finanční služby novým způsobem, který je pro tradiční banky nemožný?

V uplynulých pěti letech došlo k výraznému posunu v oblasti penetrace chytrých telefonů. V některých zemích podíl smartphones přesahuje dokonce 70% (v ČR je to zhruba 40%). Chytré telefony se rovněž stávají jakýmsi “centrem aplikací”, které mají jejich majitelé vždy při ruce. Tyto a rovněž jiné aktuální trendy, jako je například trend “Internetu věcí”, v důsledku umožňují vznik nového typu služeb a aplikací, které dříve nebyly prakticky realizovatelné - například tzv. “context-aware” aplikace. Chytrý telefon doposud přes všechny své možnosti plně nerozumí kontextu svého uživatele - a to jak kontextu vnitřnímu (zdraví, nálada, příslušnost do sociální kategorie, …), který je typicky měřen senzory umístěnými na různých wearables nebo definován službami, které uživatel používá, tak kontextu vnějšímu (kde se uživatel nachází, jaké jsou v okolí podmínky, kdo je s ním, ...), který je dnes typicky reprezentovaný pomocí tzv. beacons (nejvýraznější představitel beacons je techologie iBeacon společnosti Apple) nebo odvozen na základě senzorů na mobilním zařízení. Přitom je to právě kontext uživatele, který z velké části určuje to, co bude uživatel v následujicích momentech dělat a jak se bude rozhodovat. Oblast “contextual computing” přináší nové možnosti pro marketing, platby, automatizaci rutinních činností, navigaci, zdravotnictví, cestování, a spoustu dalších oblastí lidské činnosti. Rovněž však představuje nemalé výzvy v oblasti návrhu nových služeb, návrhu uživatelské zkušenosti, překonávání uživatelských návyků, či třeba bezpečnosti a ochrany soukromí.

Chcete začít měřit a analyzovat vlastní život? Třeba zjistit, kolik kroků uděláte cestou do práce, jak často se v noci budíte, nebo kolik jste (ne)snědli ovoce za minulý týden? Na to všechno už máme šikovné mini-přístroje a aplikace. Příspěvek vám poskytne základní vhled do otázek kvantifikování vlastního života a poradí vám, jak si vybrat ty nejlepší pomocníky, kde je koupit, na kolik vás přijdou a jak je používat. Pozor! Možná po něm dostanete chuť své výsledky sdílet s přáteli nebo vlastně s nimi spíš soutěžit. Ranní sprint na autobus i den strávený obíháním úřadů může být o hodně zábavnější.

Wearables jsou nový trend, který do malých objektů denní potřeby vdechl život a dal jim operační systém. Vyžaduje také zvláštní přístup k UX i programování. Android Wear způsobil novou konkurenční bitvu mezi výrobci osobní elektroniky a vtáhnul do ní výrobce hodinek i sportovního vybavení. Umožní firmám dostat se k nám až moc blízko nebo na všem vydělává zákazník? Apple Watch přichází v době, kdy jeho konkurence představila již třetí generaci chytrých hodinek. Jaký vliv budou mít wearables na soužití lidí a běžnou komunikaci?

Práce zdravotnického personálu s odbornými informacemi je často nedostatečná, využívání nositelné elektroniky pacienty provází často nízká znalost interpretace takto získaných dat a doporučení z oblasti informační vědy naopak opomíjejí technické limity získávání medicínských dat či nezohledňují realitu českého zdravotnictví. S pojmy kvalita dat, kvalita informací a zdravotní gramotnost se v České republice pracuje výjimečně a aktivity v oblasti péče o zdraví jsou roztříštěné bez snahy vést společný dialog. Na konci celého řetězce je vždy pacient, kterému tato situace neprospívá. Cílem prezentace je vést návštěvníky konference k zamyšlení nad prací s daty a informacemi, které mohou ovlivnit jejich vlastní zdraví nebo zdraví jejich klientů. Oblast medicínských dat, hnutí Quantified Self a nové technologie budou nahlíženy ne pohledem optimistického očekávání kopírující mediální prohlášení firem, ale z pohledu kritického zamyšlení nad principy metod, technickými limity, přesností sběru dat a jejich interpretací. Na konkrétních příkladech budou ukázána rizika odborných rozhodnutí provedených na základě neúplných informací a možnosti, které se nabízejí pro řešení. Doplněním pak budou konkrétní zahraniční projekty a aktivity perspektivní v blízké budoucnosti, jakými jsou např. principy integrované do WikiProject Medicine.

Žijeme v době celkové digitalizace svého okolí, kdy z kriminalistického a forenzního pohledu můžeme říci, že jsou v prostředí ICT zanechávány prokazatelné stopy. Jejich integrita, obsažnost, životnost a další atributy jsou dány subjektivními vlivy, jako například konkrétním řízením informatiky, aplikatibilitou řešení a použitých technologií, zákonných norem a podobně. Příspěvek má za úkol upozornit na problematiku nízkého povědomí a implementace takových postupů, které by měly zajistit v dostatečné míře podklady pro vlastní i externí vyšetřování. Autor vychází z praktických zkušeností z domovních prohlídek a prohlídek jiných prostor a pozemků, soudních procesů, atp., kdy upozorňuje na možné riziko nepřipravenosti v této oblasti.

Muzea fungují jako ochranitelé naší paměti, minulosti, kontinuity. Jejich úkolem je pomocí uchovávání hmotných i nehmotných (digitálních) dokladů o člověku propojovat současnost s minulostí a nastavovat zrcadlo našim životům. V Hrdličkově muzeu člověka PřF UK právě probíhá projekt zaměřený na tři egyptské mumie, které jsou od r. 1927 součásti sbírky. Vedle analýzy DNA a tkání je součástí projektu i antropologicko-umělecká rekonstrukce jejich obličejů. Technologie nám pomáhají přijít na to, jaký byl mezi třemi mumiemi příbuzenský vztah, jak a proč zemřeli. Zkrátka oživit příběh starý 3000 let.

Digitální technologie mají obrovský potenciál pro prezentaci široké škály informací v interaktivní formě. Prezentace představí nové imerzivní technologie a jejich možné využití v prezentaci kulturního dědictví: interaktivní videomapping, mobilní technologie a vzdělávací hry apod. Michaela také představí proces vývoje interaktivního památníku pro oběti a přeživší holocaustu a také geolokační vzdělávací hry pro mobilní telefony, na zámku Veltrusy.

USC Shoah Foundation Visual History Archive je sbírka téměř 52 000 videonahrávek rozhovorů s přeživšími holocaustu. Více než 100 000 hodin svědectví natočených v 57 zemích a 34 jazycích tvoří největší archiv svého druhu na světě. Nahrávky jsou katalogizované, indexované a digitalizované. Příspěvek seznámí posluchače se vznikem archivu, jeho zpracováním a několika výzkumnými projekty, které vedly ke zpřístupnění tohoto unikátního zdroje informací široké veřejnosti.