Otázky autorských práv
Advokátka Petra Dolejšová se během workshopu o tvorbě AI snažila přimět účastníky dívat se na jakoukoliv kreativu z pohledu toho, zda jde nebo nejde o autorské dílo: “Výsledek jakékoliv činnosti můžeme nazvat autorským dílem tehdy, je-li vytvořeno nebo spoluvytvořeno člověkem, je originální a kreativní. Co se týče práv, na svoje vlastní dílo mám autorské právo po celou dobu života a je chráněno ještě dalších 70 let i po mojí smrti. Na cizí autorské dílo mohu mít svolení k využití – výhradní nebo nevýhradní licenci.“
Většina běžných výsledků, které vygenerují nástroje AI, nejsou sami o sobě autorskými díly. „Ani promt (zadání dotazu do nástrojů umělé inteligence jako ChatGDP) není většinou dostatečně kreativní na to, aby se sám o sobě stal autorským dílem. Soudy jej vesměs považují pouze za námět, který není z hlediska zákona chráněný.“
Když ale chceme vědět, jestli je určitá kreativa vytvořená nástrojem umělé inteligence autorské dílo, musíme se podívat, jak dílo vznikalo. Respektive jaký podíl na výsledek má AI a jaký sám člověk jako autor. Musíme vzít v úvahu, že tvorba má několik fází – příprava (scénář), vytvoření, úprava (postprodukce). A pokud je v nějakém kroku zásah člověka natolik kreativní, že zásadně ovlivní výsledek, pak jde opravdu o autorské dílo.
Rizika AI nástrojů
Petra Dolejšová upozorňuje na rizika při používání obrázků vytvořených nástroji AI. „Nástroje se učí na všech datech, které do ní lidé vkládají, a autorská práva neřeší.“ A je potřeba si uvědomit, že to my neseme plnou odpovědnost za to, co používáme ve svých kampaních, i kdyby je vyráběla agentura.
Neměli bychom do promtu zadávat požadavek na obrázek, video ve stylu např. Marvel, Walt Disney nebo Karla Zemana, které jsou chráněné autorskými právy, patenty nebo ochrannou známkou. Je to nekalá soutěž.
Co ochrana osobnosti?
Podle práva na ochranu osobnosti je každá fotka nebo zobrazení člověka osobní údaj. Můžeme ji využít pouze v případě oprávněného zájmu, který ale u soudu málokdy obstojí. Hodí se spíše pro neziskovou organizaci nebo politickou žurnalistiku.
Regulace EU
Před 14 dny Evropská Unie schválila nařízení regulující užívání umělé inteligence, podle níž budou v Evropě některé nástroje AI dokonce zakázané. Akt zavádí klasifikaci nástrojů AI podle způsobu využití a nastavuje omezení podle míry souvisejících rizik. Některé nástroje tak EU zakazuje úplně (jako skórování osob, identifikace na dálku, policejní predikce, databáze obličejů, emoce na pracovišti a jiné manipulativní nástroje). Další nástroje jako algoritmy na rozpoznávání obličejů z důvodu bezpečnosti, nástroje řídící infrastrukturu, detektory lži atd. budou podléhat silné regulaci. Ostatní nástroje jsou povolené.
Generativní AI nástroje se doteď učily na datech nás všech, což vedlo k velkým problémům a žalobám. Podle nových regulací musí tyto nástroje jako Midjourney nebo ChatGPT musí svá data „vysypat“ a říct, na kterých datech se učí svůj obsah.
Deepfakes
EU se bojí deepfakes. V případě, že generujeme fotky reálných postav a reálných míst, proto vzniká nová povinnost transparentního označování AI obsahu.
Patero rad od Petry Dolejšové
1. Nenechávejte si tvořit nástroji AI specifické firemní věci jako web, logo větší kampaně, produkty (takové materiály chceme mít chráněné).
2 Nedávejte do nástrojů svá data jako strategie.
3 Nástroje AI se výborně hodí pro návrhy, vizuály a koncepty.
4. Využívejte nástroje, které uchovávají historii promptování (v případě nějakého sporu).
5. Vyjasněte si ve vašem týmu i s dodavateli, na čem lze a nelze pracovat pomocí AI (Meta prohlásila, že bude upozaďovat vizuály vyrobené AI). Udělejte si revize smluv s agenturami a konkretizujte povinnosti – označování AI obsahu apod.
Petra Dolejšová je advokátka se specializací na právo v oblasti e-commerce, marketingu, ochranu osobních údajů, značky a práva v AI. Za svou práci obdržela od ocenění Osobnost roku v oblasti digitálního marketingu v soutěži WebTop100.
