Jejich doménou je produktová fotka. V oboru se přitom prosadili od nuly

Inspirovali se v zahraničí a doma našli díru na trhu. Neuspěli by bez mravenčí práce a zápalu pro věc. Vybudovali si know-how, které teď neváhají předat dál.

Od začátku vsadili na specializaci

Ateliér Mošnov, který sídlí nedaleko Ostravy, vzešel z rodinné firmy Morysových ARC group. Rodina Morysova podpořila v začátku směřování svého syna Adama, fotografa a grafika. V Německu se seznámili s 360° produktovou fotografií a uviděli v tom v Česku díru na trhu.

Investovali do vybavení, které v našem oboru není levné. Jen foťák s objektivem má cenu srovnatelnou s malým autem. V roce 2014 začali v pronajatých prostorách na letišti v Mošnově, do tří malých místností rozmístili kancelář, sklad a prostor pro focení. Adam si přizval svého kamaráda fotografa, pár měsíců válčili ve dvou a pak jsem nastoupil já, popisuje rozjezd ateliéru jeho manažer Lukáš Vlček, který se stará o obchod, marketing a PR.

Při budování svého byznysu šli od začátku cestou úzké specializace. Tím se odlišovali od ateliérů nebo agentur, které naopak vsázejí na co nejširší portfolio služeb. Říkali si, že když někdo dělá hodně věcí, nemůže v tom být dobrý, natož nejlepší. Zvolili proto úzkou specializaci na produktové focení. Ať už to jsou klasické produktové fotografie, které doteď dělají 80 % našeho obratu, nebo 360° produktové fotografie. Nově děláme i produktová videa. V oblasti prezentace produktů tak nabízíme plný servis, včetně postprodukce, popisuje Lukáš, na co se zaměřují. Nafotí přitom všechno, od propisky přes oblečení po kola, auta nebo skútry.

Původní plán? Trochu sci-fi

Nejdřív rozvíjeli hlavně obchod. Za získáním prvních klientů byly mraky mravenčí práce, stovky e-mailů a telefonátů, vyjednávání i testovací focení zdarma, které poskytují doteď. Lukáš ostatně nastoupil s předchozí zkušeností obchodníka v pojišťovnictví. Moje přítelkyně náhodou narazila na inzerát na volné pracovní místo. Ta pozice vypadala docela šíleně, ale na mě se hodila, tak jsem to zkusil a vyšlo to, vzpomíná, jak se k práci pro něj v novém oboru dostal. Z korporátu, kde bylo všechno nalajnované, přišel do rozjíždějící se firmy, kde mohl začít dělat věci po svém a od nuly. Na druhou stranu to podle něj bylo ze začátku hodně těžké, protože se neplnily vize. Původní představa byla, že po třech měsících na sebe začne firma sama vydělávat, ale to se ukázalo jako sci-fi, dodává. Přečtěte si také, jak Češi podlehli fiktivnímu podnikateli. F. H. Pragera oslavují skoro jako Cimrmana.

Ani složité až krizové momenty, kdy se třeba pokazil v té době jediný fotoaparát nebo přestal fungovat fotografický box na 360° produktové fotografie, je nepřiměly k tomu, aby ze své cesty uhnuli. Lukáš prozrazuje, že to zpočátku vlastně bylo možná hlavně tím, že měli velké oči. Byli jsme tři „kluci“ a měli jsme dojem, že máme něco, co na trhu chybí. Ve skutečnosti to bylo mnohem těžší, ale viděli jsme, že máme šanci prorazit. Když už jsme se pustili do práce, nechtěli jsme to vzdát a bojovali jsme. V rodinné firmě spolu lidé drží a i přes chyby jsme pořád jeli dopředu, vypráví Lukáš o jejich přístupu.

Pokračování článku si můžete přečíst na serveru Podnikatel.cz po kliknutí SEM.